Španělsko

Oficiální název: Španělské království
Hlavní město: Madrid

Další města: Barcelona, Valencie, Sevilla, Zaragoza
Rozloha: 504 782 km2

Měna: euro (EUR)

Orientační ceny:Potraviny: balená voda (1,5 litru) - 1 EUR, oběd v restauraci (za osobu) - 6-10 EUR, menu - 7-10 EUR, víno (láhev v restauraci) - 4 a více EUR, pivo (plech) - 0,6 EUR, pivo (v restauraci) - 1-2 EUR, káva - 0,6 EUR, tapas (1 porce chuťovek) - 1-2 EUR, nealkoholické nápoje (1,5 litru v supermarketu) - 1,5 EUR
Sport: tenisový kurt (1 hodina) - 25, hotelová sauna (1 hodina) - 40
Doprava: taxi (1 km) - 1,5 EUR
Autopůjčovny: auto - 30 EUR/1 den

Podnebí: subtropický pás na jižním a východním pobřeží, jinde mírný pás .

Počet obyvatel: 40 037 995

Úřední jazyk: španělština

Španělsko zaujímá 85% Iberského (Pyrenejského) poloostrova a součástí jeho území jsou Baleárské ostrovy, Kanárské ostrovy a enklávy Ceuta a Melilla na africkém území. Jeho rozloha je 505 tis. km2 a počet obyvatel dosahuje téměř 43 mil. Délkou pobřeží je Španělsko na prvním místě v Evropě. Španělsko je královstvím v čele s králem Juanem Carlosem I. Bourbonským

Zajímavosti a památky:

Barcelona: Středisko Katalánska proslavené architektonickými stavbami  A.Gaudího a jeho současníků. K nejznámějším dílům Gaudího patří chrám Sagrada Familia, který dodnes není dokončen. V centru města je další Gaudího známá stavba dům Milla a Gaudího muzeum se nachází v parku Guell. K slavným kulturně historickým památkám Barcelony patří také "Gotická čtvrť", kterou tvoří soubor staveb ohraničený římskými hradbami s dominující gotickou katedrálou sv. Euálie.

Montserrat: Na hoře vysoké 1236 metrů byl v 17. století vystavěn montserratský klášter. Socha Panny Marie Montserratské (Černá Madona) pochází ze 13. století a je posledním pozůstatkem po původním kostele.

Tarragona: Cisteriánský klášter Santes Creus postavený v letech 1177 - 1123 v románsko-gotickém stylu. Katedrála ze 13. století byla zhotovena též v románsko-gotickém slohu, hlavní oltář je z alabastru od Perejohana s náhrobkem Dona Juana de Aragón. Město obklopují kyklopské hradby z předřímské doby. Kostely sv. Tekly a sv. Pavla jsou v románském slohu a pocházejí ze 12. a 13. století.

Barcelona: mořské akvárium se skleněným tunelem pod mořskou hladinou

Marineland: vodní park (atrakce s cvičenými delfíny, lachtany, papoušky + zábavný park)

El Huerto Del Cura: Artistico National Garten - jižně od Barcelony ve městečku Elx se nachází obrovská botanická zahrada s vysokými kaktusy a spoustou kokosových palem. Palma de Mallorca: katedrála La Seo, stojící v těsné blízkosti u přístavu. Katedrála pochází z roku 1715 a je typickou ukázkou gotického slohu.

 Sant Arracó: hrad, postavený v roce 1581, aby uchránil obyvatele Andratxu před útoky maurských pirátů (asi 3 kilometry od města Andratatx)

Dračí jeskyně: na břehu jezera Martel
 
Marineland: vodní park v letovisku Malaguf (atrakce s cvičenými delfíny, lachtany, papoušky + zábavný park)

golfové areály v Palma Nova a v El'Arenalu
 
Ciutadella: historické budovy v centru, radnice, Diecézní muzeum, umělecké trhy

hora Monte Torro: poutní místo; od 17. století zde stojí augustiniánský klášter. Klášterní dvůr je postaven z prehistorických kulatých kamenů.
  
skalní masiv Es Vedra: 381 metrů vysoký masiv, který vystupuje kolmo z moře necelé 3 km od pobřeží
krápníková jeskyně Cova Santa

vodní park Aquamar

Letoviska: Costa Brava, Ibizza, Mallorca, Menorca

Costa Brava:

Letoviska:
Blanes, Calella, Lloret de Mar, Malgrat de Mar, Pineda de Mar, Santa Susana, Tossa de Mar

Charakteristika oblasti:

Costa Brava a Costa de Maresme je název pro zhruba 300 kilometrový pás východního pobřeží Španělska na sever od Barcelony až ke španělsko-francouzským hranicím. Costa Brava (Divoké pobřeží) patřící pod regionální středisko Gerona je charakterizována rozeklanými skalisky, které vytvářejí kouzelné zálivy s hrubozrnným pískem a čirou vodou. Jižnější část pobřeží - Costa de Maresme správně náležející oblasti Barcelony je naopak vyhlášená dlouhými plážemi z jemného písku.

Památky:

Toto území Španělska je spjato s mnoha katalánskými legendami. Úrodná rovina El Ampurdán ve vnitrozemí byla nejstarší osídlenou částí současného Katalánska. Je kolébkou lidového tance sardana i katalánštiny jako svébytného jazyka. Řekové, Římané, Vizigóti i Arabové, kteří se tady postupně vystřídali, zanechali v místní kultuře i architektuře nesmazatelné stopy. Od 9.století se datuje samostatný katalánský stát. Nejprve byl spojený personální unií s Aragónií a od roku 1479 se stal součástí sjednoceného Španělska. Celé série nacionalistických hnutí a povstání vedly roku 1932 centrální vládu k souhlasu s autonomií Katalánska. Ta byla za Francova režimu zrušena a obnovena teprve po jeho smrti v roce 1979.
Na katalánském pobřeží vládne středomořské klima s mírnými vlhkými zimami a suchými slunečnými léty. Počasí je příjemné od časného jara až do pozdního podzimu.
V Katalánsku - nejrozvinutější části Španělska - žije přes 6 miliónů obyvatel.

Zajímavosti:

Barcelona: Středisko Katalánska známé stavbami  A.Gaudího a jeho současníků. K nejznámějším dílům Gaudího patří chrám Sagrada Familia, který dodnes není dokončen. V centru města je další Gaudího známá stavba dům Milla a Gaudího muzeum se nachází v parku Guell. K slavným kulturně historickým památkám Barcelony patří také "Gotická čtvrť", kterou tvoří soubor staveb ohraničený římskými hradbami s dominující gotickou katedrálou sv. Euálie.
Montserrat: Na hoře vysoké 1236 metrů byl v 17. století vystavěn montserratský klášter. Socha Panny Marie Montserratské (Černá Madona) pochází ze 13. století a je posledním pozůstatkem po původním kostele.
Tarragona: Cisteriánský klášter Santes Creus postavený v letech 1177 - 1123 v románsko-gotickém stylu. Katedrála ze 13. století byla zhotovena též v románsko-gotickém slohu, hlavní oltář je z alabastru od Perejohana s náhrobkem Dona Juana de Aragón. Město obklopují kyklopské hradby z předřímské doby. Kostely sv. Tekly a sv. Pavla jsou v románském slohu a pocházejí ze 12. a 13. století.
Barcelona: mořské akvárium se skleněným tunelem pod mořskou hladinou 
El Huerto Del Cura: Artistico National Garten - jižně od Barcelony ve městečku Elx se nachází obrovská botanická zahrada s vysokými kaktusy a spoustou kokosových palem.

Ibiza:

Letoviska:
Cala Vadella, Playa de Bossa, San Antonio, Talamanca

Charakteristika oblasti:

Ostrov Ibiza je třetím největším ostrovem z Baleárských ostrovů, nachází se pouhých 87 kilometrů od španělské pevniny a 82 kilometrů od Mallorky. Vnitrozemí je hornaté, plné subtropické zeleně, do moře se svažují strmé skály. Z Baleárského souostroví má Ibiza nejvyrovnanější podnebí. Kromě toho přitahuje své návštěvníky krásnými písečnými plážemi a samozřejmě také jedinečnou atmosférou. Ostrov nabízí širokou škálu společenského vyžití, vždyť kluby na Ibize jsou vyhlášené doslova na celém světě.

Zajímavosti:

Eivissa: Hlavní město, kde je k vidění gotická katedrála z roku 1235 a stará kaple Del Salvador z roku 1364. Charakteristická kopule již z dálky upozorňuje na klášter ze 16.století. Na okraji města byly objeveny archeologické nálezy z období Féničanů. Dnes je zde monografické muzeum Puig des Molins. Nad městem ční krásná citadela patřící k největším a nejnavštěvovanějším pamětihodnostem ostrova.
Sant Carles de Penalta: zajímavý kostel z 18. století
Sant Josep: na hlavním náměstí stojí pro Ibizu architektonicky typický kostel z 18. století.
skalní masiv Es Vedra: 381 metrů vysoký masiv, který vystupuje kolmo z moře necelé 3 km od pobřeží
krápníková jeskyně Cova Santa
vodní park Aquamar

Mallorca:

Letoviska:
Cala d Or, Cala Millor, C´an Pastilla, El Stenal - Playa de Palma, Magaluf, Paguera, Portals Nous, San Agustin, Santa Ponsa

Charakteristika oblasti:

Mallorca je největší z Baleárských ostrovů a primát drží i v oblíbenosti u turistů. Často se o ní hovoří jako o místu mnoha tváří - nalezneme tu úrodné roviny, ale i horské vrcholy Tramuntany. Rozkládají se tu velké háje pomerančovníků, citrónovníků a mandlovníků. Turisté se mohou procházet po krásných písčitých plážích nebo po nádherných promenádách při pobřeží, ale mohou se nechat zlákat i čilým společenským životem v letoviscích

Zajímavosti:

Palma de Mallorca: katedrála La Seo, stojící v těsné blízkosti u přístavu. Katedrála pochází z roku 1715 a je typickou ukázkou gotického slohu.

Manacor: druhé největší město ostrova proslulé svým nábytkářským průmyslem a výrobou umělých perel (továrna Perlas Majorica)

Sant Arracó: hrad, postavený v roce 1581, aby uchránil obyvatele Andratxu před útoky maurských pirátů (asi 3 kilometry od města Andratatx)

Dračí jeskyně: na břehu jezera Martel

přístav Porto Cristo

Marineland: vodní park v letovisku Malaguf (atrakce s cvičenými delfíny, lachtany, papoušky + zábavný park)

Menorca

Letoviska:
Arenal Den Castell, Cala Galdana, Cala ´n Blanes - Cala ´n Forcat, Cala Santandría - Cala Blanca - Cala ´n Bosch, Ciutadella, Mahón, Punta Prima, Santo Tomas

Charakteristika oblasti:

Menorca je druhým největším z Baleárských ostrovů a leží severně od Mallorky. K jejím charakteristickým rysům patří drsné skály, malé zálivy či piniové háje. Nejvyšší vrchol ostrova Monte Toro dosahuje pouhých 360 m nad hladinu moře, přesto však nelze říci, že povrch Menorky je rovinatý. Zvlněné vnitrozemí a značně členité pobřeží vytvářejí jedinečný dojem nespoutané přírody. Dlouhé úzké zálivy zvané "cala", vřezávající se hluboko do těla ostrova, jsou ukončeny poetickými malými plážemi. Největší takový záliv vytváří v hlavním městě Mahón (španělsky Maó) velký přirozeně chráněný a dostatečně hluboký přístav. V roce 1993 byla Menorca pro své jedinečné přírodní krásy a jejich zachovalost vyhlášena biosférickou rezervací pod ochranou UNESCO.

Zajímavosti:

Mahón: hlavní město; za shlédnutí stojí historická část města a přístav

Ciutadella: historické budovy v centru, radnice, Diecézní muzeum, umělecké trhy

hora Monte Torro: poutní místo; od 17. století zde stojí augustiniánský klášter. Klášterní dvůr je postaven z prehistorických kulatých kamenů.

Historie:

Nejstarší důkazy o existenci člověka na území dnešního Španělska se týkají starší doby kamenné. Původní obyvatelstvo tvořil kmen Iberů, který splynul s Kelty, čímž se zrodilo tzv. keltiberské obyvatelstvo. Z mladší doby kamenné se dochovaly nástěnné kresby, které je možné obdivovat v jeskyni Altamira.

Po druhé punské válce vedlo původní obyvatelstvo dlouholeté spory o území s Římany.
Ve středověku mezi sebou bojovala malá panství, která se navzájem oslabovala. V Asturii vzniklo v roce 720 křesťanské království, odkud vyšla rekonquista, boj malých království o znovuzískání území obsazených Maury. Rekonquista začala v 8. století bitvou u Covadongy (r. 718) a skončila až v roce 1492 dobytím Granady a vyhnáním Židů.

Významný krok v dějinách Španělska udělal Kryštof Kolumbus a jeho objevení Ameriky. Po sňatku Isabely Kastilské s Ferdinandem II. Aragonským v roce 1469, se spojila Kastilie s Aragonit, a tím byl položen základ k budoucímu sjednocení Španělska.

Na počátku 16. století bylo dobyto Neapolské království a sloučeno se Španělskem - království Navarrské včetně Baskicka. Od roku 1516 vládla ve Španělsku dynastie Habsburků a pod rukou Filipa II. se tato země stala světovou velmocí. Filip II. si podmanil Mexiko, Peru a Filipíny a také vybudoval z města Madrid reprezentativní metropoli. Po smrti Filipa II. nastal hospodářský úpadek a kromě toho roku 1621 Holandsko s Francií vypovědělo Španělsku válku. V roce 1640 se osamostatnilo Portugalsko a Vestfálským mírem v roce 1648 byla uznána i nezávislost Nizozemí. Počet obyvatel se snížil skoro o polovinu v důsledku stěhování Španělů do Ameriky.

V roce 1700 vymřeli Habsburkové po meči. Válka o španělské dědictví končí Utrechtským mírem v roce 1713, kdy Španělsko ztrácí území v Americe, italské državy, jižní Nizozemí a Gibraltar. Boj za nezávislost skončil liberální ústavou, a tak se v roce 1812 Španělsko stává dědičnou konstituční monarchií.
V 19. století se vedly na španělském území občanské války a roku 1873 byla vyhlášena první španělská republika, jenž však trvala pouze rok.

Během první světové války bylo Španělsko neutrálním státem a bohatlo z dodávek oběma válčícím stranám. Od roku 1923 byla nastolena vojenská diktatura generálem Primo de Riverou a trvala až do roku 1930. Od roku 1931 bylo Španělsko opět republikou a generál Franko se stal náčelníkem generálního štábu. Král Alfons XIII. odešel do exilu. Generál Franko společně s generálem Molou vyvolal roku 1936 občanskou válku, kde proti sobě bojovali nacionalisté a loajalisté. Po vítězství roku 1939 se Franko sám jmenoval doživotní hlavou státu. Roku 1947 obnovil monarchii.

Za druhé světové války bylo Španělsko formálně neutrální a v roce 1955 bylo přijato do OSN. O dva roky později došlo k hospodářskému vzrůstu Španělska. Země otevřela hranice a začala vzkvétat i díky cestovnímu ruchu, který se rozvíjel již od 50. let.

Po generálu Frankovi se v roce 1975 ujal vlády vnuk Alfonse XIII. Juan Carlos I. Bourbonský, který také hned po nástupu začal provádět v zemi reformy. Osvobodil politické vězně, uvolnil cenzuru a uspořádal první všeobecné volby.

Od roku 1977, kdy ve volbách zvítězila Unie demokratického středu, dostaly oblasti Baskicko, Katalánsko, Galicie, Aragonie a Valencie autonomní vlády. Od roku 1986 je Španělsko členem EU a téhož roku bylo odhlasováno setrvání Španělska v NATO