MALTA

Oficiální název: Republika Malta

Hlavní město: Valletta

Další města: Victoria, Mdina

Rozloha: 316 km2

Měna: 1 maltská lira (MTL) = 100 centů, 1MTL = cca 70 Kč

Orientační cena: večeře 6-10 MTL, kopeček zmrzliny 0,2 – 0,3 MTL, 1l minerálky 0,2 MTL

Podnebí: Podnebí je subtropické a suché. Sladká voda pochází pouze z nedostatečných dešťových srážek, a proto na ostrovech fungují zařízení na odsolování mořské vody.

Počet obyvatel: 375 000
Úřední jazyk: maltština, angličtina

Vízum: k pobytu na Maltě není třeba víza

Cestovní doklady: cestovní pas nebo je možné používat občanské průkazy typu identifikační karty vydané po roce 1993, tzn. od vzniku ČR

Letoviska: Bugibba, Cirkewa, Mellieha, Malta, Quawra, S. Julians, Sliema

Zajímavostia památky:

Jeskyně Calypso : v této jeskyni ve skále nedaleko Xaghry žila podle pověsti krásná nymfa Calypso. Je odtud jeden z nejnádhernějších pohledu na celou Maltu a Gozo. Hluboko dole se rozprostírá červený písek pláže Ramla Bay.
Zahrady a parky: Středomořské zahrady jsou nádhernou směsicí vůní a hýřivých barev a klasické formálnosti soch a fontán. Zahrady se nacházejí po celých ostrovech nejčastěji ukryté mezi paláci a dvory a za zdmi dokonce i těch nejprostších farmářských domků.

Gozo

Pouhých 6 km severozápadně od Malty je nádherný ostrov Gozo. Nejdůležitějším přístavem na ostrově a zároveň přístavem jachet je Mgarr.
Pevnost a muzeum: Uvnitř pevnosti, která se nazývá Gran Castello, se nachází nádherná katedrála a tajuplná zbořeniště starých domu.
Prehistorický chrám v Gaantiii: Seskupení dvou velice významných postupně vystavěných chrámu na výšině Xaghra. V blízkosti stojí větrný mlýn ze 17. století.

Bazilika Tá-Pinu v  blízkosti Gharbu a malé osady Ghammar se na opuštěné plošině zvedá bazilika Tá Pinu. Díky své jednoduchosti patří k nejkrásnějším kostelům na Maltě.

Gozo Heritaqe: tato populární výstava ukazuje  lehkou  formou více než 7000 leté dějiny ostrova Gozo.

Mdina: přímo v srdci ostrova se nachází Mdina, původní typické středověké hlavní město Malty. Z hradeb pevnosti v Mdině, které se také nazývá mlčící město, je jeden z nejkrásnějších výhledů na ostrov.

 
 Siciliánsko-normánská katedrála z XI. století byla zničena v roce 1693 zemětřesením. Nynější katedrála, kterou postavil o čtyři roky později Lorenzo Gafa, se zřejmě nachází na místě, na němž pobýval římský místodržící Publius

Rabat St. Agatha a St. Paul's Catacombe: Katakomby a podzemní hrobky  v Rabatu byly pojmenované po svatých a  pochází  ze 4. století n.l..

Historie:

Nejstarší osídlení Malty zanechalo na ostrově megalitické chrámy (5000 př. n. l.). O civilizaci stavitelů těchto chrámů je známo pouze málo – Ggantija [Džgantija], chrámy v Hagar Qim [Adžar kim], dnes významná turistická atrakce, 3-2. tis. př. n. l., záhadné koleje v centru Malty, možná sloužily pro dopravu kamenných bloků (Clapham Junction).
V 1. tisíciletí př. n. l. ostrovy obsadili Féničané (snad předkové dnešních Malťanů), z nichž se potom vyvinula Kartaginská říše. Ostrovy se objevily i v řeckých bájích a pověstech, především v Odyssee (nymfa Calypsó - ostrov Gozo).
Ve 3.-2. st. př. n. l. probíhaly punské války mezi Kartágem a Římem. Malta se stala římským územím a sloužila jako významné „letovisko“ pro odpočinek Římanů (římská vila v Rabatu, římské lázně). V raném křesťanství zde údajně ztroskotal sv. Pavel (60 n. l.) a přinesl na Maltu křesťanství. Po krátkém byzantském intermezzu ostrov zabrali v roce 870 Arabové. Dochovalo se však pouze málo památek (zbytek vchodu do mešity ve Mdině, jazykový vliv – arabština se stala základem současné maltštiny .
V 11.-12. století zde z Palerma vládli normanští králové a po nich španělští Arragonci (13.-16. století). Po sjednocení Španělska (1467) se nadvlády ujala španělská koruna.
Jako kompenzaci za ztrátu ostrova Rhodos po dobytí Turky, získali ostrov v roce 1530 od papeže johanité – maltézští rytíři, jeden z mnoha řádů vzniklých za křižáckých válek. Maltézští rytíři zde vládli až do roku 1807. Ostrov trpěl častými pirátskými nájezdy, z nichž vyrostlo opevnění Malty (La Valletta). Ostrov zažil roku 1656 tzv. Velké obléhání (Grand Siége) – osmanská flotila tehdy několik měsíců obléhala Maltu, útoky byly odraženy. Johanité přinesli na Maltu kulturní rozkvět (Caravaggio – Poprava Jana Křtitele v katedrále sv. Jana ve Vallettě). Důkazem je především dnešní hlavní město La Valletta, uspořádaná podle jazykových okruhů (Castillo de Arragón – arragonští rytíři). Křesťanství zažilo velký rozvoj, vznikala zde významná poutní místa (mariánský kult – kostel Ta‘ Pinu na Gozu, zjevení Panny Marie). Dodnes jsou Malťané silní katolíci.
Johanity vyhnal až v roce 1807 Napoleon a po Vídeňském kongresu (1815) se Malta stává britskou kolonií, jejichž vliv je dodnes na Maltě patrný (autobusy, angličtina, jízda vlevo, telefonní budky). Angličtina se stává úředním jazykem (dnes kursy angličtiny na Maltě – populární segment ČR) a v letech 1860-1931 fungovala dokonce železniční doprava (nádraží v Rabatu). Strategický význam Malty ukázala 2. světová válka, kdy se z ostrova stala „nepotopitelná letadlová loď Velké Británie“. Ostrovy zažily stálé bombardování německými a italskými vojsky (chrám v Mostě – největší kopule na ostrově Malta, kterou v roce 1943 při modlitbě prorazila bomba, která nevybuchla. Vysypal se z ní pouze písek a papírek s nápisem „Pozdrav dělníků ze Škodovky“).
V roce 1964 byla vyhlášena nezávislost v rámci Commonwealthu (uznání britské královny jako hlavy státu). O 15 let později (1979) odešel poslední britský voják a byla vyhlášena republika v čele s presidentem.